Pláštěnka

Je jedním z nejdůležitějších doplňků, které bys měla mít. Na tom jaký typ si pořídíš už tolik nezáleží, s výjimkou tzv. igelitové pláštěnky na jedno použití, ta se na výpravy nehodí. Velmi často také platí pravidlo, že když si s sebou vezmeš pláštěnku, nikdy ji nevyužiješ a jakmile si ji zapomeneš vzít, zmokneš jako slípka. Vždycky si proto zkontroluj, zda ji máš v batohu! Hodí se totiž i na sezení, případně i jako malý krátkodobý přístřešek.

Pláštěnka slouží v boji proti vlhkosti a v nouzi může posloužit i jako dobrá ochrana proti větru. Existuje celá řada typů – běžné „rukávové“ pláštěnky jsou dnes nahrazovány pláštěnkami typu „pončo“. Pláštěnky ze slabého materiálu, jsou sice malé, lehké a stojí pár korun, ale jsou na jedno použití, proto nevhodné. Pláštěnky se nejčastěji vyráběly z PVC, dnes je nahradily jiné materiály, které ovšem nejsou tak mechanicky odolné. Na výpravy se hodí více "ponča" ze zátěrových materiálů, protože se pod ni vejdeš i s batohem.

Tento typ "ponča" má velmi dobrou pevnost a mechanickou odolnost. Vypadá jako obdélník s našitou kapucou. Pomocí patentků nebo zipů umístěných na delších stranách obdelníku se dá sepnout v pláštěnku (jakýsi přehoz), pod kterou se právě vejdeš i s batohem. Ponča bývají v rozích vybavena očky nebo poutky, takže se z nich dá v případě nouze postavit bivak nebo krycí přístřešek. lepší ponča už mají i našité jakési „rukávky“, nastavitelnou kapucu s kšiltem, nebo i vyndavací „hrb“, pod který se pohodlně vejde i velký batoh. Pončo by sis měla vybrat dostatečně dlouhé, aby vám voda z něj netekla na kolena a do bot, ale zároveň ne příliš, to aby sis na něj při chůzi do kopce nešlapali. Nevýhodou pláštěnek bývá to, že se díky své neprodyšnosti z vnitřní strany potí, ale je lepší být v suchu, než zmoknout.

K inspiraci těchto řádků posloužil článek z časopisu Skaut (12/2009 s. 20) - poskytl Limansport.cz